Rozhodnutí, co do nádrže dát, by mělo vždy vycházet z potřeb vašich obyvatel. Pastevci řas ocení jemné kořeny, které porostou mechem. Drobné rybky se budou cítit bezpečněji mezi většími kameny s mezerami. A pokud chováte teritoriální druhy, kameny a kořeny jim umožní rozdělit si prostor a snížit agresivitu. Příroda ve vaší nádrži pak nebude jen dekorací, ale funkčním ekosystémem.

Prvním a nejčastějším příznakem je tvorba tmavých, často černých skvrn na povrchu substrátu. Nejde o pouhou špínu, ale o anaerobní zóny, kde se rozkládá organický materiál bez přístupu kyslíku. Při této činnosti vzniká sirovodík, více na webu který je pro ryby toxický. Pokud si všimnete, že se vrstva štěrku místy barví do černa a při pohybu rostlin nebo kamene stoupají bublinky plynu, je nejvyšší čas zasáhnout.

Signály, že dno už dosloužilo a je nutná výměna Prvním varovným signálem je trvalý zápach sírovodíku (zkrátka shnilý smrad) při rušení substrátu. K tomu dochází, když se v hlubších vrstvách vytvoří anaerobní zóny bez kyslíku. Dále to může být nadměrná vrstva organického odpadu, která se nedaří odsát ani při důkladném čištění, nebo rozpad granulátu na jemný prach. Pokud dno ztvrdne do kompaktní hmoty, přes kterou neproniká voda, je to jasný důvod k zásahu.

Druhým krokem je částečná výměna vody – obvykle 20 až 30 % objemu. Vodu předem napusťte do kbelíku, nechte ji odstát alespoň hodinu, aby se vyrovnala teplota, a přidejte kondicionér. Sifonem odsajte detrit ze dna, zejména z míst, kde se usazuje mezi kameny nebo pod kořeny. Nezapomeňte na místa za dekoracemi, kde se tvoří