Během samotné prohlídky se nebojte ptát na detaily, které se týkají běžného života. Jak se topilo? Kde byla kuchyně a jak zařídit malou kuchyni byla propojena s jídelnou? Proč má koupelna tak neobvyklé umístění? Právě tyto praktické otázky vám otevřou oči pro to, že funkcionalismus řešil především hygienu, pohodlí a efektivitu provozu domácnosti. Pokud máte možnost, vyfotte si půdorysný plán z informačního panelu a po návratu si ho porovnejte s tím, co jste viděli. Uvidíte, že to, co se zvenčí jeví jako jednoduchá krabice, je ve skutečnosti důmyslně promyšlený organismus.

Když se řekne funkcionalistická vila, většina si představí čisté linie, skleněné plochy a zahradu laděnou do geometrických tvarů. Jen málokdo si uvědomí, že tento stavební sloh, který se na českém území rozvinul mezi světovými válkami, by byl pro Karla IV. naprosto nepochopitelný. Jeho gotické chrámy a hrady totiž stavěli mistři, kteří by se divili, proč někdo odstraňuje veškerou zdobnost a nechává vyniknout samotnou konstrukci. Přesto právě tyto vily dnes tvoří jedinečnou sbírku architektury, kterou můžete navštívit a naučit se vnímat úplně jiným způsobem než běžný turista.

Když chcete více detailů, přestaňte fotit jen úplněk Největší chybou začátečníků je focení Měsíce v úplňku. V této fázi dopadá světlo kolmo, takže povrch je osvětlen rovnoměrně a krátery téměř nevrhají stíny. Výsledek je plochý a bez hloubky. Mnohem lepší je první nebo poslední čtvrť, kdy sluneční paprsky dopadají šikmo. Tehdy vyniknou stíny kolem kráterů a měsíční moře vypadají plasticky. Stačí si jen zjistit fázi měsíce v kalendáři – nemusíte kupovat žádnou speciální aplikaci, stačí prostý pohled na oblohu.

Měsíc patří k nejvděčnějším objektům noční oblohy – je jasný, velký a nepotřebujete k němu dalekohled, abyste si ho užili. Ale když se poprvé pokusíte vyfotit úplněk mobilním telefonem, výsledek je často jen bílý flek. Problém obvykle není v tom, že byste měli špatný přístroj, ale v tom, že Měsíc je proti obloze extrémně kontrastní. Proto se vyplatí začít s nastavením expozice a ostření dřív, než zmáčknete spoušť.

U přelitých rostlin je nutné zkontrolovat kořeny. Vyjměte rostlinu z květináče, odstřihněte hnědé a měkké části a zbylé kořeny nechte hodinu na vzduchu oschnout. Pak zasaďte do čerstvého suchého substrátu s drenážní vrstvou. První zálivku udělejte až po třech až čtyřech dnech. Stejně postupujte u rostlin, které stojí v dlouhodobě mokré zemině, protože to je častá příčina šoku po přenesení.

Povadlé listy můžete podepřít tak, že květináč postavíte na misku s vlhkým keramzitem. Voda se nesmí dotýkat dna květináče. Postupně se zvýší vlhkost vzduchu a rostlina má šanci se nadechnout. Postřik na listy nepomáhá, naopak může podpořit houbové choroby. Místo postřiku použijte rozprašovač jen na vzduch kolem rostliny, a to maximálně jednou denně.

Nejprve si najděte místo s co největší průzračností vzduchu. Ideální je noc bez mraků, ale důležitější je stabilní atmosféra – pokud vidíte hvězdy silně blikat, vzduch se třese a detaily na měsíčním povrchu se rozmažou. Vyhněte se také focení nad střechami domů nebo nad asfaltem, který sálá teplo. I malý kopec nebo pole vám může poskytnout klidnější obraz. Pozor také na světelný smog: i když Měsíc přebije většinu artificiálního světla, rozptýlené světlo snižuje kontrast.

Pokud máte k dispozici i obyčejný triedr, můžete ho využít jako chudou náhradu teleobjektivu. Přidržte ho těsně před objektivem telefonu nebo fotoaparátu a zaostřete na okraj měsíčního disku. Tento postup vyžaduje trochu cviku, ale výsledek vás překvapí. Pozor ale na to, že triedr musí být pevně opřený o stativ – jinak se vše rozmaže. A ještě jedna věc: nikdy nesměřujte triedr přímo na slunce, ale to už asi víte.

Na závěr si dovolte jednu radu: nesnažte se zhlédnout všechny funkcionalistické vily za jeden výlet. Vyberte si jednu nebo dvě a věnujte jim dostatek času. Ideální je kombinace vily s rozsáhlejší procházkou po okolí, protože mnohé z nich stojí v zahradách, které jsou samy o sobě architektonickým dílem. Pokud budete pozorní, zjistíte, že právě tyto stavby, které Karel IV. nikdy neviděl, vám dají víc než kdejaký hrad — tedy pokud jste ochotni přemýšlet o prostoru jinak, než jste zvyklí.

Při výběru zdiva pro akumulaci tepla rozhodují dvě veličiny: objemová hmotnost a měrná tepelná kapacita. Čím těžší materiál, tím více tepla pojme na jednotku objemu. Nejlépe vycházejí materiály s objemovou hmotností nad 1800 kg/m³ – typicky beton, vápenopískové cihly, plné pálené cihly nebo nepálená hlína. Naopak lehké pórobetonové tvárnice mají nízkou hmotnost a i při velké tloušťce akumulují málo tepla. Pokud tedy stavíte pasivní dům a chcete využít sluneční zisky, sáhněte raději po těžkých materiálech i za cenu vyšších nákladů na dopravu a manipulaci.

If you liked this article so you would like to get more info relating to http://martinpreisssoftware.de/ nicely visit the website.