Samotné přikládání má svá pravidla. Pro celonoční hoření je nejlepší použít metodu „shora dolů" – položíte větší kusy na dno, menší a třísky nahoru, a zapálíte shora. Plamen se postupně propracovává dolů, hoření je stabilnější a déle vydrží. Naopak častou chybou je přikládat pouze jedno velké poleno, které se rychle spálí, protože hoří ze všech stran. Lepší je naskládat dřevo těsně k sobě, aby se vzájemně podpíralo a hořelo pomaleji.

Klíčem k suchému dřevu je správné skladování. Dřevo by mělo být nařezáno na délku odpovídající topeništi a naštípáno na menší kusy, aby mělo větší povrch pro odpařování. Skladujte ho na slunném a větraném místě, ideálně pod přístřeškem, ale ne těsně u zdi domu. Mezi kusy musí proudit vzduch, proto je vhodné dřevo naskládat na hranici s mezerami. Doba sušení se pohybuje od šesti měsíců do dvou let v závislosti na druhu dřeva a podmínkách. Tvrdé dřevo, jako je buk nebo dub, potřebuje déle, ale pak hoří dlouho a stabilně. Měkké dřevo, třeba smrk nebo borovice, schne rychleji, ale rychleji i vyhoří.

Zásadní je také správná obsluha. Mnoho lidí dělá chybu, že nechává rošt neustále zasypaný popelem. Popel je důležitý pro tepelnou izolaci, ale pouze v tenké vrstvě. Ideální je odstranit popel až na litinový povrch, ale nenechat ho úplně vybrat. Příliš mnoho popela ucpává mezery mezi tyčemi, a tím úplně zastaví přísun vzduchu. Naopak úplně prázdný rošt bez popela je zase náchylnější k tepelnému namáhání. Doporučuje se nechat vždy centimetrovou vrstvu popela.

Jak poznat, kdy už nejde jen o kosmetickou vadu Prasklina podél rohu nebo odtlučený kousek na hraně se dá tolerovat, pokud neovlivňuje stabilitu celé komory. Jakmile ale vznikne prasklina napříč deskou, nebo se objeví větší odpadlý kus, je nutné jednat. Tepelné namáhání totiž působí na každou nerovnost a vada se šíří dál. Důležité je také zkontrolovat, jestli není poškozená i samotná konstrukce kamen za deskou – například uvolněný litinový rošt nebo popraskaný odvod spalin. Nové desky nasazujte na čistý a suchý podklad, bez zbytků starého lepidla a sazí.

Na co si dát pozor při vizuální a hmatové kontrole Podívejte se na čelní řez polena. U suchého dřeva jsou patrné jemné trhlinky, které se paprskovitě šíří od středu ke kraji. Čím více trhlinek, tím sušší dřevo. Čerstvé dřevo je na řezu hladké, bez trhlin, často s lesklým vlhkým povrchem. Dále si sáhněte na povrch – suché dřevo je na dotek drsné, teplé a lehce „prachové". Vlhké dřevo je studené a na omak hladké, občas i kluzké. Pokud máte pochybnosti, přiložte poleno na tvář: If you cherished this article and you simply would like to receive more info relating to celý článek generously visit our own web-page. suché dřevo nepůsobí chladně, mokré naopak. Typickou chybou je sáhnout jen na kůru – ta může být suchá, i když vnitřek je vlhký. Proto vždy kontrolujte odhalené dřevo, ne kůru.

Nejčastější chybou je spěch při vytápění po výměně. Nová malta musí projít pomalým vysycháním. Prvních 14 dní netopte na plný výkon. Postupně zvyšujte dávky paliva, ať se celá konstrukce ohřívá rovnoměrně. Pokud byste kamna hned napálili, voda v maltě se rychle odpaří a vytvoří mikrotrhlinky, které se později projeví jako praskliny v deskách. Nejlepší je první týden topit jen malými kousky suchého dřeva a mezi jednotlivými zatopeními nechat kamna zcela vychladnout.

Při čištění roštu se vyhněte ostrým kovovým předmětům. Škrábáním po roštu poškrábete jeho povrch, Http://ingeekswetrust.de což urychlí korozi. Použijte dřevěnou škrabku nebo měkký kartáč. Pokud je rošt silně zanesený dehtem, Ewuswiki.club vyjměte ho a nechte odmočit v teplé vodě s prostředkem na nádobí. Nikdy ho nelejte přímým proudem vody do horkých kamen. Teplotní šok by mohl rošt i kamna prasknout. Vše nechte pomalu vychladnout a teprve potom provádějte údržbu.

Druhý test je akustický. Vezměte dvě polena a poklepejte je o sebe. Suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, podobný krátkému úderu do tvrdého dřeva. Vlhké dřevo zní tlumeně, dutě, často takovým „měkkým" dozvukem. Tento rozdíl je dobře slyšitelný, pokud máte ucho trénované. Tip: zkuste poklepat na různé části polena – u suchého dřeva bude zvuk stejně čistý po celé délce. Pokud je na jednom konci tlumený, může být dřevo nestejnoměrně vyschlé.

Šamotové desky tvoří srdce většiny krbových kamen a udržují jejich vysokou účinnost. Pokud prasknou, neznamená to jen horší pohled na oheň. Narušená deska mění tah, zvyšuje spotřebu paliva a hlavně může způsobit přehřátí pláště. Výměna je přitom zvládnutelná svépomocí, ale jen za předpokladu, že dodržíte pár zásad, které rozhodují o tom, jestli nová deska vydrží roky, nebo znovu praskne do měsíce.