Dlouhosrstá kočka je krásná, ale její srst vyžaduje pravidelnou péči. Bez ní se tvoří chuchvalce, které vedou k bolestivým zánětům kůže a zažívacím potížím. Kartáčování není jen o estetice – je to prevence zdravotních problémů. Ideální frekvence závisí na délce a hustotě srsti, ale obecně platí: česejte alespoň třikrát týdně, osvětlení v obýváku období línání klidně denně. Pokud si nejste jistí, kdy začít, sledujte, zda se kočka nadměrně olizuje nebo zda v srsti nacházíte drobné smotky.

Nejdůležitější je zubní kartáček a pasta určená pro zvířata. Lidské pasty obsahují fluor a pěnící látky, které jsou pro domácí mazlíčky nevhodné. Vyberte měkký kartáček, ideálně nasazovací na prst, který vám umožní lepší kontrolu. Zpočátku zvíře nechte pastu olíznout, poté mu jemně masírujte dásně a postupně přejděte na čištění jednotlivých zubů. Krouživými pohyby od dásně ke špičce zubu. Stačí dvě až tři minuty, ale pravidelně, nejlépe denně.

Na co si dát pozor při prevenci zubního kamene Nejčastější chybou je spoléhat se pouze na suché granule. I kvalitní krmivo dokáže mechanicky obrušovat plak, ale mnoho zvířat granule polyká bez kousání. Stejně tak neplatí, že kost nebo sušená kůže vyřeší vše. Tvrdé předměty, jako jsou parohové či plastové náhražky, mohou zuby spíše poškodit. Zlomený zub je pak bránou pro infekci.

Některá zvířata kartáček nikdy nepřijmou. Pokud patříte mezi ty, kteří bojují s každým čištěním, zkuste alternativy. Gely a enzymatické roztoky, které se nanášejí na zuby nebo přidávají do vody, sice nenahradí mechanické čištění, ale pomáhají redukovat plak. Žvýkací pamlsky a hračky určené k čištění zubů jsou také užitečné, zejména pro psy. U koček je to obtížnější, ale existují speciální pamlsky, které podporují zdraví dásní.

Typické chyby, kterým se vyhnout: podávání uklidňujících prostředků bez konzultace s veterinářem, přeprava kočky mimo box, krmení těsně před letem a neověření podmínek letecké společnosti. Pokud vše připravíte, cesta bude mnohem příjemnější pro vás i pro kočku.

Jak zvládnout let a co dělat po příletu Během letu udržujte klid. Kočka bude pravděpodobně vystrašená, proto s ní nemluvte zvýšeným hlasem a neotvírejte box. Pokud je to nutné, můžete box lehce zakrýt látkou, aby měla kočka pocit bezpečí. Nedávejte kočce jídlo ani vodu během letu – to může způsobit nevolnost. Po přistání počkejte, až se zavazadla vyzvednou, a teprve poté kočku vyndejte, pokud to situace umožňuje.

Jak správně kartáčovat, aby to kočku nebolelo Než sáhnete po kartáči, projeďte srst prsty, abyste našli případné chuchvalce. Začněte kartáčováním od hlavy směrem k ocasu, ale vždy po směru růstu srsti. Používejte kvalitní hřeben s dlouhými, zaoblenými hroty, který pronikne až k pokožce, ale neškrábe ji. U koček s hustou podsadou je vhodný kovový hřeben, který zachytí i odumřelé chlupy. Pracujte po menších částech – rozdělte srst na pramínky a pročesejte je jeden po druhém. Pokud narazíte na zacuchané místo, netahejte za něj násilím; podržte srst u kůže a jemně rozplétejte prsty nebo použijte rozčesávací sprej, který zklidní statickou elektřinu a usnadní rozplétání.

Naučte kočku na přepravku dřív, než ji budete potřebovat Nejčastější chybou je vytáhnout přepravku až v den odjezdu. Kočka si ji spojí s nepříjemným zážitkem a příště bude bojovat. Nechte přepravku několik dní volně v místnosti, otevřenou, s dekou, která voní po domově. Dejte dovnitř pamlsky nebo kapsičku. Až kočka začne dobrovolně chodit dovnitř, můžete ji na krátkou dobu zavřít a hned pustit. Postupně prodlužujte čas a zkoušejte krátké jízdy autem, třeba jen kolem bloku. Díky tomu si kočka zvykne na pohyb a zvuky.

Když se řekne cestování s kočkou, většina majitelů si představí mňoukání, škrábání a stres. Přitom stačí vybrat správnou přepravku a celá situace se změní. Základem je pochopit, že kočka v přepravce tráví čas nejen při cestě, ale často i čekáním na veterináři nebo na dovolené. Proto by pro ni měla být bezpečným útočištěm, ne jen krabicí na př.

Nezapomeňte ani na identifikaci. Na přepravku nalepte štítek se svým jménem a telefonem, a to i na vnitřní stranu. Kočka by měla mít čip nebo známku s kontaktem. V případě nehody nebo ztráty se vám to může vrátit. Až dorazíte barvy stěn do obýváku cíle, nechte kočku v přepravce, dokud sama nevyleze. Neotvírejte ji násilím – ona potřebuje čas, aby si prohlédla okolí z bezpečí. Správně zvolená přepravka a klidný přístup znamenají, že cestování může být pro oba příjemným zážitkem.